Provozní předpisy pro výměníky tepla
1. UŽITÍ
Výměníky tepla slouží k předávání tepla
z jedné teplonosné látky proudící v primární
straně výměníku do druhé teplonosné látky (kapaliny)
proudící v sekundární straně výměníku. Výměníky mohou
být zapojeny jako souproudé nebo protiproudé.Svojí
konstrukcí se výměníky typu MAX právě v protiprou-
dých aplikací přibližují teoreticky ideálnímu protiproudému
výměníku tepla. Vzhledem k použitému materiálu, kterým
je ocel tř.17.248.4, vyhoví i v náročných aplikacích
při ohřevu a chlazení nápojů, případně agresivních kapalin.
Jedna strana výměníku, strana trubiček má výrazně větší
(cca 8 x) hydraulický odpor, než strana druhá (strana
pláště). Právě tento hydraulický odpor rozhoduje o tom,
která strana bude použita jako primární strana, a která
jako sekundární. Obvyklé je, že trubičky jsou na primární
straně a v pláštije sekundární je sekundární strana
výměníku. To platí především u parních ohříváků.
Z hlediska přestupu teplaje možné, ale obě strany
zaměnit.
2. MONTÁŽ
U výměníků je nutné montáž provést takovým způsobem,
který znemožňuje přenos sil a momentů z instalace na
jejich hrdla.V praxi to znamená, že se na upravený
výměník namontují příruby a od nich se postupuje se
svařováním potrubí. Vlastní upevnění výměníku na konstrukci
je minimálně dvěma objímkami s těsněním a spodní
podepřením
a) všeobecné zásady
Ve všech provozních stavech výměníků tepla nepřipustit, aby byly překročeny hodnoty maximální tep- loty a maximálního přetlaku v trubkách a plášti, které jsou uvedeny v pasportu příslušného výměníku tepla (dodáván s výměníkem tepla) a vyznačeny na výrobním štítku výměníku tepla. Doprovodné zařízení na primární i sekundární straně výměníku tepla osadit dle příslušných ČSN, zvláště pak ČSN 06 0830 Tepelné soustavy v budovách – zabezpečovací zařízení, která obsahuje závazná ustanovení. Na obou stranách výměníku tepla doporučujeme instalovat filtry pro separaci ne- čistot.
Za provozu výměníku tepla je třeba zajistit, aby změny tlaku a teploty nebyly náhlé (skokové), ale pozvolné.
Pro systémy pára – voda je třeba zajistit:
- instalaci výměníku tepla ve svislé
poloze, aby se předešlo vodním rázům
- instalaci páry a kondenzátu do trubek
výměníku tepla (nikoliv do pláště)
- spojitou regulaci výkonu výměníku na
páře – volit regulační ventil s havarijní funkcí
Dále dochází k tzv. dopravnímu zpoždění akce, např.
při tepelném spádu 70/90 oC –ÚT dojde z nějakého
důvodu k výpadku oběhového čerpadla a to v době,
kdy výměník dodával nejvyšší výkon a tedy teplosměnná
plocha výměníku nebyla vůbec zaplavena. Od čidla teploty na
přívodu topné vody jde do regulátoru informace o uzavření
ventilu na kondenzátu, avšak i po uzavřen í tohoto ventilu
pokračuje proces kondenzace páry a teplosměná plocha se
zaplavuje a pára dále vstupuje do výměníku tepla a dále
zvyšuje hodnotu teploty přívodní topné vody až dojde
k varu této vody a možné destrukci výměníku tepla.
Při protiproudém zapojení má výměník tepla vyšší výkon než při souproudém zapojení.
b) před uvedením výměníků do provozu zkontrolujte
- zda napojení potrubí odpovídá projektu
- zda jsou uzavřeny odvodňovací armatury
c) doporučený postup při UVEDENÍ výměníků systému VODA - VODA do provozu
- naplňte studenou (sekundární) část pracovní tekutinou, odvzdušněte ji a zkontrolujte pracovní přetlak
- otevřete pozvolna uzavírací armatury v sekundárním okruhu a spusťte oběhové čerpadlo
- naplňte teplou(primární) část pracovní tekutinou, odvzdušněte ji a zkontrolujte pracovní přetlak
- otevřete pozvolna uzavírací armatury v primárním okruhu a pomalu zvyšujte cirkulaci v teplé části a nechte výměník pomalu předehřát na provozní teplotu (cca 10 minut)
- veškeré uzavírací armatury otevírejte pozvolna a postupně, tak aby bylo dosaženo rovnoměrného růstu teplot, tlaků a průtoků a nedošlo k teplotním šokům a vodním rázům
- spusťte regulační automatiku a kontrolujte parametry jednotlivých okruhů – teploty, tlaky a správný chod automatické regulace
d) doporučený postup při UVEDENÍ výměníků systému PÁRA - VODA do provozu
- naplňte studenou (sekundární) část pracovní tekutinou, odvzdušněte ji a zkontrolujte pracovní přetlak
- otevřete pozvolna uzavírací armatury v sekundárním okruhu a spusťte oběhové čerpadlo
- odvodněte parní přípojku a vypusťte kondenzát, aby se předešlo vodním rázům a zkontrolujte pracovní přetlak páry
- otevřete pozvolna uzavírací armatury páry v primárním okruhu
- otevřete pozvolna uzavírací armatury u odvaděčů kondenzátu v primárním okruhu a nechte výměník pomalu předehřát na provozní teplotu (cca 10 minut)
- veškeré uzavírací armatury otevírejte pozvolna a postupně, tak aby bylo dosaženo rovnoměrného růstu teplot, tlaků a průtoků a nedošlo k teplotním šokům a vodním rázům
- spusťte regulační automatiku a kontrolujte parametry jednotlivých okruhů – teploty, tlaky a správný chod automatické regulace
e) doporučený postup při ODSTAVENÍ výměníků systému voda–voda (pára–voda) z provozu
- primární médium pomalu zavřete
- automatickou regulaci přepněte na ruční ovládání
- po ochlazení výměníků zavřete i sekundární médium
- výměník, který bude delší dobu mimo provoz, by měl být vyprázdněn a vysušen stlačeným vzduchem
- při nebezpečí zamrznutí musí být výměník vždy vyprázdněn
f) ÚPRAVNY TVRDOSTI VODY – doporučovaný předepsaný provoz
Pro výkonově spolehlivý přenos tepla a životnost výměníku tepla v energetických soustavách je důležité sledovat kvalitu vody-složení.
Při ohřevu TUV (např. 15/55 C), dojde k posunu vápenouhličitanové rovnováhy směrem k oblasti vylučování nerozpustných solí a tím k tvorbě úsad. Do teploty 40 C se takto vylučuje pouze vápník ve formě uhličitanu vápenatého, při vyšší teplotě i hořčík ve formě hydroxidu a křemičitanu hořečnatého. Tento tzv.vodní kámen tvoří usazeniny.
Z provozních zkušeností vyplývá, že více než 30% poruch výměníků je způsobeno špatnou kvalitou vody , tvrdostí vody, která je příčinou tvorby nánosů, vzniku vodního kamene. Kvalitu vody v energetický zařízení a četnost prováděných kontrol předepisují ČSN 07 7401, ČSN 07 0711 a ČSN 83 0616.
Mezi nejčastější úpravny vody patří např.
- magnetická úpravna vody – usměrněné magnetické pole způsobí rezonancí rozkmitání molekul a krystalická struktura je rozbita.
- elektrolytická úpravna - jedná se o zařízení, které obsahuje elektrolyzér uvnitř tlakového filtru
Pokud dojde k varu média uvnitř výměníku tepla (obvykle ohřívaného média v horní části výměníku tepla, kde jsou nejvyšší teploty obou médií tj.ohřívajícího i ohřívaného) může být tento var média způsoben např.:
- zpožděním přerušení toku ohřívacího média (páry) do výměníku, způsobeném nevhodně navrženým
- malého statického tlaku v sekundární soustavě
- malého průtoku v sekundární soustavě
4 . doporučený postup při čištění výměníku
Pro správnou funkci výměníku, je třeba zajistit odpovídající úpravu vody, případně provádět jeho periodické chemické čištění a nepřipustit jeho zanesení vodním kamenem.
- u výměníku pracujícího v systému ohřevu topné vody, doporučujeme čistit minimálně každých 36 měsíců provozu výměníku (podle množství a kvality dopouštěné vody)
- u výměníku pracujícího v systému přípravy teplé užitkové vody, je nutno zajistit odpovídající úpravu vody
V případě zanesení pouze mechanickými částicemi, je vhodné výměník propláchnout pracovním médiem proti smyslu jeho pracovního toku. Pokud však již dojde k zanesení výměníku vodním kamenem, je nutné přistoupit k chemickému vyčištění výplachem výměníku chemickou lázní na kyselé bázi s inhibicí. Odpadní vody je nutno neutralizovat a vychladit (max. dovolená teplota odpadní vody vypouštěné do kanalizace je 40 °C).
Jako příklad chemického čištění vodního kamene na kyselé bázi je možno uvést výplach 4% roztokem kyseliny dusičné (HNO3) a neutralizací 0, 1 % roztokem louhem sodným (NaOH). Tyto činnosti však vyžadují odbornou chemickou kvalifikaci a je lépe obrátit se na odborné firmy.
Tvorba usazenin, inkrustace a nánosy vodního kamene způsobují nárůst tlakové ztráty, zhoršený přestup tepla a následné snížení tepelného výkonu. Pod vrstvou usazenin dochází k místnímu vysokému zvýšení množství chloridových iontů a tím vytvoření podmínek ke vzniku bodové koroze (pittingu). Tyto jevy nejsou vadou výměníku a nemohou být předmětem reklamací. Výrobce nenese náklady na čištění výměníku ani neodpovídá za jakékoliv škody z tohoto titulu vzniklé.
5. ZNAČENÍ
Výměníky jsou označeny trvanlivými štítky podle ČSN 06 0830 čl.70. Štítek je umístněn na plášti výměníku. Výkresová dokumentace výměníku je součástí pasportu.
6. BALENÍ, SKLADOVÁNÍ a DOPRAVA
Výměníky nevyžadují balení. Je třeba je skladovat v zastíněném místě, které je zabezpečuje před atmosférickými vlivy a korozivně působící vlivy. Při dopravě a skladování musí být výměníky zabez- pečeny před možností poškození a znečištění. Zvlášť je nutné mít na paměti, že pokud ve výměníku zůstane voda, nebo se do výměníku dostane jinak (naprší při skladování nebo přepravě), mráz naprosto spolehlivě výměník zničí. To platí i o odstaveném zařízení v zimě.